Co všechno skrývá starý kabát?

Dnes mám tu čest, vám zde představit knihu Loutkář z ghetta. Tuto knihu napsala Eva Weaver, jako svou první a doufám, že nezůstane její poslední.
Jak jste si již mohli povšimnout, mezi mé nejoblíbenější knihy patří literatura, jejíž děj se odehrává v období druhé světové války, vyprávěné z pohledu dítěte. Jako je například Zlodějka knih či Anna a Vlaštovčí muž.

Děj této knihy se odehrává v průběhu několika let a je vyprávěn z pohledu židovského chlapce Miky, kterého zavřou společně s ostatními varšavskými židy do ghetta. V této části knihy je krásně vidět, jak se vše náhle změnilo a s jakou krutostí a nenávistí bylo na židy nahlíženo již z principu.

Mika byl do ghetta zavřen společně se svou rodinou (dědečkem, matkou a později sestřenicí, tetou a bratrancem) a právě dědeček ukrývá asi největší tajemství, které by možná nikdy nevyšlo nejevo, kdyby nezemřel. Jak již z nadpisu tohoto článku vyplývá největší záhada, kouzlou či chcete-li tajemství se skrývá v kabátu, který Miko získal po dědečkovi. Ti bystřejší z vás už možná tuší, co lze nalézt uvnitř kabátu, nejspíš vás trochu překvapím, když budu tvrdit, že v kabátu malý Miko nalezl klíč k dílničce plné...(miluju chvilky napětí :-))...loutek.
Tím začne Mikova kariéra loutkáře.
Co se může stát, když si vás povšimne německý voják, jak se snažíte v této době (kdy se žid nemá smát, nýbrž brečet) někoho rozveselovat pomocí loutek?...Budete ponižováni ožralými vojáky po pracovní době, ale co je důležitější, budete si muset zahrát loutkové představení o svůj život.
Má náš mladý a odvážný hrdina dost odporného opileckého humoru, aby se němci pobavili a on byl vpuštěn zpět do ghetta?

Loutkář z ghetta je přesně ta kniha, při které vám bude běhat mráz po zádech a něco vám dá (což je podle mě na knihách super!). Těch poselství by se v této publikaci našlo více, mně kniha dala tyto:
1. Nehleďme na věci, tak jak vypadají, ale zajímejme se o ně a až poté je suďme (nesuď knihu podle obalu ;-))
2. Nikdy neztrácej naďeji!
3. Vždycky se dá začít od začátku.
4. Nezapomínej na minulost, ale nazabývej se jí až moc, jinak tě pohltí a už tě nepustí.
Co vy si odnesete z této knihy po jejím přečtením, to už je jen na vás, možná víc možná nic.
Mé dojmy a názory nyní již znáte. :-)

V průběhu čtení této knihy, se mě ostatně tak jako vždy ptali lidé na to, co čtu. Odpověď pro mě byla prostá, zněla vždy "Loutkáře z ghetta". Po doznění této odpovědi jsem u většiny lidí pocítila jakýsi odpor, pozastavení nad slovním spojením "z ghetta". Zeptala jsem se tedy co se děje, ve valné většině jsem se dozvěděla, že ona osoba neví jestli by si knihu přečetla, jelikož slovo "ghetto" jim úplně nesedí.
Proto si myslím, že kdyby kniha měla v češtině stejný název jako v originále Loutkový kluk z Varšavy (tedy v angličtině: The Puppet Boy Of Warsaw). Možná by se jí dostala taková popularita, jako Zlodějce knih, protože kniha alespoň podle mě tento potenciál má.
Knize bych dala 95%.

Kniha je k zakoupení zde.

Za poskytnutí recenzního výtisku bych chtěla moc poděkovat MegaKnihám, se kterými jsem začla nově spolupracovat. :-)