Moudré z nebe nebo modré z nebe?

Mám ráda knihy, které jsou vyprávěné z pohledu dítěte a Moudré z nebe je jedna z nich.

Tento titul je vyprávěn tlustým, ale chytrým klukem Richardem, který popisuje své nejzásadnější životní okamžiky. Kniha začíná Ríšovým raným dětstvím, tedy v období školky a končí již ve škole (v deníku je zachyceno pouze pět let).

Tato kniha je vhodná na cesty do práce a do školy, protože jak jsem již zmiňovala, jsou zde zachycovány zásadní okamžiky života z pohledu malého kluka a tak nevadí, když zrovna nemáte moc času. Jelikož každý zásadnější zážitek je jedna kapitolka.

Asi před čtyřmi roky jsem četla titul Prevítovy první krůčky a nevím proč, ale při čtení Moudrého z nebe jsem si vybavila právě onu knihu a myslím, že by klidně mohla být pokračováním. :-)
Možná je to tím, že je to vlastně takový deník psaný až přehnanou nespisovnou češtinou, což pro hodně čtenářů může být úžasné (přeci jen je to něco jiného), ale mně chvíli trvalo než jsem si na to zvykla.

Velkým plusem knihy je vtipnost, což bylo podle mě i hlavním autorovým záměrem. Nemyslím si, že byste se na každé stránce smáli tak, až se budete popadat za břicho, ale najdou se zde i vážně vtipné části, u kterých se prostě budete smát.
Pokud se tedy chcete pobavit a zároveň si odpočinout, či hledáte jen nějakou knihu na zaplnění času v MHD, jděte do Moudrého z nebe. :-)

Teď něco k tomu, jak jsem se ke knize dostala. 

Jednoho večera mi na Fb napsal sám autor Richard Skolek, jestli bych nerecenzovala jeho knihu. Byla jsem samozřejmě nadšením bez sebe a tak jsem nemohla odepsat nic jiného než ANO.
Ještě větší radost nastala po rozbalení balíčku a prolistování knihy. Hned na první stránce bylo věnování, takže tento titul putuje na poličku mezi ostatní kousky s věnováním.

Chci tedy panu Richardovi moc poděkovat, jak za poskytnutí recenzního výtisku, tak za nečekané věnování. :-) 

Sonáta pro Miriam

Dnes Vám zde představím knihu Sonáta pro Miriam, kterou napsala švédská spisovatelka Linda Olsson.
Pro mě toto byly první řádky, které jsem si od švédského autora přečetla. Vím, že severských spisovatelů je dost a jsou dobře k dostání i na pultech v našich knihkupectví, ale vždy jsem si říkala, že by mě jejich styl asi moc nenadchl. Musím přiznat svou chybu, mýlila jsem se.

Sonáta pro Miriam je jedinečnou knihou. Začnete si to uvědomovat už na začátku. Pro mě bylo největším překvapením to, jak je kniha napsána, tolik poetičnosti jsem opravdu nečekala, avšak pro mě byla milým překvapením a možná proto se mi kniha četla tak dobře a byla pro mě tak uklidňující.

Musím se přiznat, že mi dlouhou dobu trvalo, než jsem začala úplně chápat o co jde, ale přesto mě kniha chytla. V tomto titulu jsou asi hlavní emoce (a ne zrovna ty nejveselejší), přesto bych toto čtení zařadila do takového toho odpočinkouvého. Soudím tak, jelikož jsem Sonátu pro Miriam četla zrovna ve velice perném období a když jsem se konečně dostala domů, byla jsem ráda, že mám po ruce tuto knihu a šálek horké kávy.

Protože tento titul je o hledání minulosti a citech nechci nic moc prozradit a proto jsem se rozhodla sem vložit anotaci (snad mi to odpustíte :-))

Adam Anker, hudební skladatel a houslista, pobývá již nějaký čas v Krakově. Sponka v prachu u jeho nohou v parku v něm vyvolá příval vzpomínek na dceru Miriam a její náhlou smrt. Celý Adamův život je jedním velkým tajemstvím. Znovu se vrací k příčinám, proč dcera vyrůstala sama s ním na Novém Zélandu. Myslí na všechno, co si neřekli, a na všechno, co nikdy nebylo řečeno mezi ním a Miriaminou matkou, švédskou malířkou Cecílií. Ani jeho matka, se kterou vyrůstal ve Švédsku, s ním nemluvila o bolestných věcech. Nikdy mu nepověděla o jeho kořenech ani o osudu jeho rodiny v Polsku za nacistické okupace a nenaučila ho mateřský jazyk. Adam si nyní uvědomuje, že totéž učinil své dceři. Rozhodne se mlčení prolomit a své minulosti se dopátrat. Jeho pouť vede ze slunného Nového Zélandu do starosvětského polského Krakova a posléze i na melancholický zasněžený ostrov stockholmského souostroví, kde kdysi zanechal svou životní lásku.

Podobně jako sonáta představuje hudební téma a v různých tóninách je pozměňuje, je Sonáta pro Miriam důmyslně komponovanou variací na důsledky mlčení. Sonáta pro Miriam je silným příběhem o hledání minulosti, rozkrytí tajemství, která byla příliš dlouho pohřbená, nezbytnosti sdílet s druhým člověkem důležité a bolestné události v životě. Vypovídá o zármutku, ztrátě, samotě a krutých volbách, je ale zároveň prodchnuta hudbou, láskou a konečně uskutečněnými rozhovory přinášejícími smíření. Její tóny ještě dlouho doznívají.

Nakonec vždy píši něco málo ke vzhledu, jelikož podle mě i to ke knize patří. Moji pravidelní čtenáři ví, že mám ráda modré knihy, dalším plusem je motiv vody, který mně osobně přijdě hrozně fotogenický (takže pokud máte bookstagram a chcete nějaký pěkný kousek na focení, promyslete toto dílo). Je to samozřejmě vedlejší, ale napsat jsem to sem musela. :-)

Titul zakoupíte zde.

Originální název: Sonata for Miriam
Rok vydání (ČR):  2016
Nakladatelství: Vyšehrad
Počet stran: 256
Mé hodnocení: 69%

Na závěr bych chtěla poděkovat nakladatelství Vyšehrad, za poskytnutí recenzního výtisku :-).