Po delší pauze jsem tu opět s novou recenzí. :-)
Již tolik příběhů bylo napsáno o tomto tématu a přesto je tento úplně jiný než ty ostatní, které jsme do posavaď znali. Kniha I viděl Bůh, že je to špatné je naprosto jedinečná jak svým pojetím, tak svými ilustracemi.
Za druhé světové války se lidé snažili nějakým způsobem rozptýlit a jedním z těchto způsobů mohlo být například vyprávění pohádek a příběhů, které se nám nedochovaly. Přesto se nám ale některé pohádky, životní příběhy díky písemnému zaznamenávání podařilo dochovat a jednou z takových pohádek ,je právě i již zmíněná novela od Otty Weisse.
Když Bůh sestoupil na zem ,vydal se do Terezína, aby zjistil jak na tom svět je.
Ze začátku se mu zdálo vše docela v pořádku Židé měli své "město", ve kterém bylo vše potřebné k životu. Za pár dní zjistil, že nic není tak, jak se mu na první pohled zdálo.
Nikdo netušil, že mezi Židy se nachází Bůh a téměř nikdo již ani nevěřil v jeho existenci, přestože jim Aron Gottesman (tedy Pán Bůh) řekl ať nepřestávají věřit.
Když tedy Aron Gottesman přišel do Terezína viděl, že je to špátné a že něco musí udělat.
A v čem se skrývá jedinečnost kreseb?...
...knihu o tyto malá umělěcká díla doplnila Otty dcera Helga Weissová. Kresby vznikaly stejně, jako tento příběh v Terezíně, když byla Helga třináctiletá, tatínek jí řekl "Maluj, co vidíš" a tak tedy malovala každodenní strasti i radosti života v terezínském ghettu.Helga se umělěcké tvorbě věnovala i po válce, studovala v ateliéru profesora Emila Filly a Aloise Fišárka.
Tento titul jsem měla přečtený za jedno odpoledne a myslím, že tato kniha vás chytne a bude vás nutit ji dočíst ještě ten samý den. Já bych tomuto titulu dala 96%, jelikož má v sobě spoustu citu a tehdejší krutosti, přestože je čtenáři podán jako pohádka.
Knihu zakoupíte zde.
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 112
Rok vydání: 2016
Mé hodnocení: 96%
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Jota.
Žádné komentáře:
Okomentovat