Moudré z nebe nebo modré z nebe?

Mám ráda knihy, které jsou vyprávěné z pohledu dítěte a Moudré z nebe je jedna z nich.

Tento titul je vyprávěn tlustým, ale chytrým klukem Richardem, který popisuje své nejzásadnější životní okamžiky. Kniha začíná Ríšovým raným dětstvím, tedy v období školky a končí již ve škole (v deníku je zachyceno pouze pět let).

Tato kniha je vhodná na cesty do práce a do školy, protože jak jsem již zmiňovala, jsou zde zachycovány zásadní okamžiky života z pohledu malého kluka a tak nevadí, když zrovna nemáte moc času. Jelikož každý zásadnější zážitek je jedna kapitolka.

Asi před čtyřmi roky jsem četla titul Prevítovy první krůčky a nevím proč, ale při čtení Moudrého z nebe jsem si vybavila právě onu knihu a myslím, že by klidně mohla být pokračováním. :-)
Možná je to tím, že je to vlastně takový deník psaný až přehnanou nespisovnou češtinou, což pro hodně čtenářů může být úžasné (přeci jen je to něco jiného), ale mně chvíli trvalo než jsem si na to zvykla.

Velkým plusem knihy je vtipnost, což bylo podle mě i hlavním autorovým záměrem. Nemyslím si, že byste se na každé stránce smáli tak, až se budete popadat za břicho, ale najdou se zde i vážně vtipné části, u kterých se prostě budete smát.
Pokud se tedy chcete pobavit a zároveň si odpočinout, či hledáte jen nějakou knihu na zaplnění času v MHD, jděte do Moudrého z nebe. :-)

Teď něco k tomu, jak jsem se ke knize dostala. 

Jednoho večera mi na Fb napsal sám autor Richard Skolek, jestli bych nerecenzovala jeho knihu. Byla jsem samozřejmě nadšením bez sebe a tak jsem nemohla odepsat nic jiného než ANO.
Ještě větší radost nastala po rozbalení balíčku a prolistování knihy. Hned na první stránce bylo věnování, takže tento titul putuje na poličku mezi ostatní kousky s věnováním.

Chci tedy panu Richardovi moc poděkovat, jak za poskytnutí recenzního výtisku, tak za nečekané věnování. :-)